[CNW:Counter]

Kód 46 (Michael Winterbottom, VB, 2003) 

                              „Realita uvnitř snu a naopak“

 

Úvod: Kamil Fila

 

* Úvaha čínského mudrce Lao´C, zpochybňující roviny reality: Nikdy nevím, zda jsem člověk snící o motýlovi, anebo zda jsem uvnitř snu tohoto motýla. Tento myšlenkový proces zpochybňování může jít do nekonečna.

 

* Vyprávěcí struktura Kódu 46 je založena na podobném modelu. Neustále se ptáme, kdo sní o kom, a jak reálné jsou obrazy, které vidíme.

 

* Kód 46 je typická love story v atypickém světě. Futuristický film noir o detektivovi, který se zamiluje do podezřelé (film noir vychází z detektivek drsné školy, které se od klasických detektivek liší tím)

 

* Zápletka – Právní kodex č. 46, který zakazuje lidem s identickým genovým vzorcem mít děti (pokud je tento kodex porušen, bude těhotenství ukončeno.) Ilegální distribuce tzv. papelů, futuristické identifikační formy pasu, zajišťujících bezpečnost občanů přelidněných velkoměst před nákazami a nežádoucími osobami zvenčí (porušením stanov se lidé vystavují nebezpečí vyhnání do pustiny.)

 

* Dystopie, která více nežli Orwellovo 1984 připomíná Huxleyho Konec civilizace, kde lidé z civilizovaného světa luxusu o nic neusilují, chybí jim paměť a vědomí souvislostí.

 

* Alegorie na oidipovský mýtus, v níž jsou bohové nahrazeni technologií a vše o lidských osudech-genetických předurčeních ví databáze jménem Sfinga (základem oidipovského mýtu je problém incestu a osudového pouta, které nejde přetrhnout ani konáním zcela nahodilých činů).

 

* Kód 46 překonává v jistém smyslu i legendárního Blade Runnera, a to snad nikoli hloubkou a celkovou propracovaností, ale naopak lehkostí, která je nejvlastnější a nejobjevnější kvalitou současné západní autorské kinematografie (Steven Soderbergh, Wong Kar-wai, Ztraceno v překladu, Věčný svit neposkvrněné mysli ad.)

 

* Dějový půdorys snímku má rozměr nikoli velkého románu, ale drobné povídky, ovšem zcela aktuální (rozdíl oproti filmům jako Gattaca, vyhlížející jako povídka z 50. či 60. let, kdy byl ještě úběžníkem lidského snažení celý vesmír). Vyhlíží jako film natočený v budoucnosti a poslaný zpět k nám.

 

* Natáčení na autentických místech v Šanghaji a Dubaji tak jen potvrzuje známé heslo kyberpunku „the future is now“ (- budoucnost už je teď ) (výběr míst, která vypadají jako sci-fi a zároveň civilní. Budoucnost už je teď. Žijeme  ve sci-fi a ani si to neuvědomujeme.)

 

* Film předvádí obraz post-globalizovaného světa, v němž se stále znatelněji rozevírají nůžky mezi bohatými metropolemi a Třetím světem, zároveň se znivelizoval vzhled všech míst na Zemi a smísily se jazyky (vedle základní angličtiny se tu objevuje několik slov ze španělštiny, arabštiny, čínštiny a dalších jazyků. Divák je jim vystaven bez jakéhokoli upozornění a jejich smysl může pochopit až z kontextu a při dalších opakovaných užitích.)

 

* Na Kódu 46 není jedinečné jeho poselství „nejsme otroci našich genů“, ale  „lidé mají pro svou lásku riskovat“.

 

* Pozoruhodná je jeho narativní struktura do sebe zavinutých dvou snů:

Kdo a co je obsaženo v kom a v jakém vyprávění? Maria nám vykládá o Williamovi v sérii svých myšlenek. Není jasné, zda se to takto stalo. Maria sní o Williamovi, William je uvnitř jejího snu. William prožívá s Marií románek, ale po nehodě je mu vymazána paměť. Byl to celé jenom jeho sen? Maria má v hlavě vzpomínky, ale už se s Williamem nikdy neuvidí a žije ve vyhnanství. Paměť mají jen lidé mimo civilizaci. Lidé v luxusu zapomínají.

 

VÍKEND V ZAJETÍ FILMU
dEsiGn[ k0C0UR + AvP ] --- dB&CodE[ k0C0UR ] --- orangebureau.com 2004